|
|
Osud mikropolutantů v průběhu vermikompostování
Grasserová, Alena ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Macek, Tomáš (oponent) ; Lhotský, Ondřej (oponent)
Vermikompostování se v posledních letech stává populární přírodě-blízkou metodou používanou ke zpracování biologického odpadu, včetně čistírenského kalu. Ten je díky svým vlastnostem záhodno využít jako hnojivo na zemědělskou půdu. Kromě cenných prvků ale kal obsahuje i polutanty, jež po jeho aplikaci na pole mohou být přijímány rostlinami a živočichy a kontaminovat tak potravní řetězce. Do skupiny polutantů nacházejících se v kalu spadají i mikropolutanty, látky vyskytující se napříč životním prostředím v nízkých koncentracích. Mezi mikropolutanty se řadí například farmaka a produkty osobní péče, per- a polyfluorované látky nebo pesticidy. Tyto látky mají mnoho známých nežádoucích účinků, jako je endokrinní disrupce, antibiotická rezistence či rozvoj některých typů rakoviny. Ačkoliv hnojení čistírenskými kaly je jednou z hlavních cest vstupu mikropolutantů do životního prostředí, koncentrace mikropolutantů v čistírenských kalech nejsou před jejich aplikací na půdu nijak sledovány ani regulovány. Tato disertační práce se zabývá osudem mikropolutantů v průběhu vermikompostování, a to především čistírenských kalů jako substrátu. Vermikompostování bylo aplikováno za účelem stabilizace kávové sedliny a čistírenských kalů z různých čistíren odpadních vod smíchaných se slámou. Experimenty probíhaly v...
|
|
|
Testy ekotoxicity na úrovni buněk
Procházková, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Endokrinní disruptory patří mezi významné polutanty životního prostředí. Nebezpečné jsou jak pro člověka, tak pro jiné organismy, tím, že ovlivňují jejich hormonální systém. Do prostředí se dostávají při výrobě, používání a likvidaci některých chemických látek, mohou však být i neantropogenního původu. Cílem této práce je podat stručný přehled o možných způsobech stanovení přítomnosti ekotoxických látek v životním prostředí se zaměřením na endokrinní látky, a to pomocí in vitro testů ekotoxicity. Tyto testy místo testovacích organismů využívají buněčných kultur. V práci jsou popsány principy testů ekotoxicity na buněčné úrovni, jako jsou testy buněčné viability, proliferace, metabolické aktivity buněk a také DNA microarrays. Podstatná část práce je zaměřena na možnosti stanovení přítomosti právě endokrinních disruptorů pomocí vybraných testů, a to testu vazby ligandu na receptor, testu s reportérovými geny (rekombinantní kvasinkové testy a testy s liniemi buněk získaných ze savců) a testu proliferace buněk, tzv. E-screen. Význam a opodstatnění využití testů k prokázání endokrinních aktivit environmentálních matric je uveden na příkladech studií, ve kterých byly tyto testy použity.
|
|
| |
|
|
Výskyt ftalátů v potravním řetězci a jejich vliv na lidský organizmus
Kloudová, Vendula
Bakalářská práce s názvem Výskyt ftalátů v potravním řetězci a jejich vliv na lidský organismus pojednává o problematice kontaminace potravin a jejich vstupů do lidského organismu. Primární expozice lidského organismu ftalátům je zapříčiněna konzumací kontaminovaných potravin. Způsobů vstupu ftalátů do potravního řetězce je poměrně mnoho. Kupříkladu dochází ke zkrmování kontaminovaných krmiv, jež mají za následek utilizaci ftalátů ve tkáních zvířat. Návazně na to jsou kontaminovány dané suroviny až po konečný výskyt v potravině. Vzhledem k jejich ubikvitárnímu výskytu jsou v práci analyzovány i další cesty expozice lidského organismu, jako jsou například kosmetické přípravky či zdravotnické prostředky. Práce nejdříve vymezuje fyzikální a chemické vlastnosti ftalátů mající zásadní vliv na kontaminaci okolního prostředí. Následně je v ní popsán metabolismus ftalátů v lidském organismu a možné cesty jejich degradace. Dále je zde definována akutní a chronická toxicita ftalátů, vzhledem k níž jsou ftaláty řazeny do skupiny tzv. endokrinních diskruptorů mající nežádoucí vliv na reprodukci, prenatální a postnatální vývoj či na karcinogenitu. V předmětné práci jsou rovněž popsány způsoby jejich detekce a představeny méně toxické funkční alternativy ke ftalátům. Závěrem stati práce jsou analyzována legislativní opatření vztahující se k dané problematice.
|
|
|
Endokrinní disruptory jako ligandy nukleárních receptorů
Tóthová, Veronika ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Jirkovský, Eduard (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Tóthová Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Endokrinní disruptory jako ligandy nukleárních receptorů Endokrinní disruptory jsou syntetické látky používané v mnoha oblastech průmyslu nebo zemědělství negativně ovlivňující a zasahující do funkcí endokrinního systému. O jejich negativních účincích existuje zmínka již od počátku 20. století, ale teprve nedávno jim začala být věnována větší pozornost kvůli jejich nežádoucím účinkům na lidský organismus i na životní prostředí. V diplomové práci jsme shrnuli mechanismy účinku nejznámějších endokrinních disruptorů na vybrané nukleární receptory. Konkrétně se jednalo o bisfenol Aa sloučeniny typu ftalátů. Z nukleárních receptorů jsme se zaměřili na PPAR (Peroxisome Proliferator- Activated Receptors), Pregnanový X receptor (PXR) a dále naAryl androstanový receptor (AHR). Ze získaných informací vyplývá, že s těmito látkami jsme v neustálém kontaktu, a proto bychom se měli více věnovat jejich studiu účinků, protože ne všechny mechanismy působení a účinky těchto sloučenin jsou zcela známé. Tím bychom mohli zvýšit bezpečnost využití těchto látek, vyvarovat se jejich toxickým projevům nebo vyvinout bezpečné látky...
|
|
|
Toxicita směsí estrogenních endokrinních disruptorů ve vzorcích z České republiky
Černá, Tereza ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Klusoň, Petr (oponent) ; Šváb, Marek (oponent)
Životní prostředí je kontaminováno nespočtem toxických látek převážně antropogenního původu a determinace dopadů směsí těchto chemikálií je jednou z hlavních výzev současného výzkumu. Endokrinní disruptory (ED) působící přes estrogenní jaderný receptor jsou typickými zástupci aditivního směsného působení, které lze relativně přesně vypočítat pomocí nejnovějších modelů směsné toxicity. Estrogenní aktivita a estrogenní ED byly detekovány v mnoha matricích napříč celou planetou v biologicky relevantních koncentracích, a jsou tedy právem považovány za vysoce rizikové. Přítomnost syntetických steroidů ve vodném prostředí v jednotkách ng/l může narušit hormonální dráhy jednotlivců a způsobit fatální změny v celých populacích. Pokud je však expozice ukončena, ekosystém se dokáže zotavit v horizontu několika let. Degradační možnosti estrogenních ED v jednotlivých složkách prostředí se významně liší. Čistírny odpadních vod (ČOV) jsou sice schopné odstranit značnou část látek včetně syntetických i přirozených estrogenně aktivních sloučenin, jejich výskyt v odtocích z ČOV a v čistírenském kalu však není výjimkou. Proto jsou ČOV považovány za významné zdroje polutantů pro zemědělskou půdu a vodní ekosystémy. Tato práce se zabývá toxicitou směsí na příkladu estrogenních ED a jejich výskytem v životním...
|
|
|
Vývoj LC-MS metody pro stanovení vybraných endokrinních disruptorů
Chvalkovská, Eliška ; Kučera, Radim (vedoucí práce) ; Štěrbová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické chemie a farmaceutické analýzy Kandidát: Eliška Chvalkovská Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Radim Kučera, Ph.D. Konzultant diplomové práce: Mgr. Martin Novák Název diplomové práce: Vývoj LC-MS metody pro stanovení vybraných endokrinních disruptorů Diplomová práce je zaměřena na vývoj a optimalizaci LC−MS metody pro stanovení dvanácti endokrinních disruptorů v plodové vodě u těhotných žen ve třetím trimetru těhotenství. U těchto žen existuje podezření výskytu předčasných porodů v souvislosti se zvýšeným výskytem endokrinních disruptorů v plodové vodě. Jako extrakční metoda pro izolaci analytů z plodové vody byla vybrána extrakce z kapaliny do kapaliny pomocí 4-methylpentan-2-onu. Pro separaci byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie v systému reverzních fází s kolonou Hypersil C4 GOLD (2,1 × 100 mm, částice 1,9 µm). Pro analýzu byla využita gradientová eluce s mobilní fází A (0,5% (v/v) vodný roztok kyseliny mravenčí) a B (0,5% (v/v) roztok kyseliny mravenčí v acetonitrilu) při průtoku 0,5 ml/min, nástřiku 5 µl a 35 řC v kolonovém termostatu. K identifikaci stanovení odezvy jednotlivých analytů byl využit vysokorozlišovací hmotnostní spektrometr Orbitrap Q Exactive Plus s chemickou ionizací za...
|
|
|
Vývoj LC-MS metody pro stanovení vybraných endokrinních disruptorů
Chvalkovská, Eliška ; Kučera, Radim (vedoucí práce) ; Štěrbová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické chemie a farmaceutické analýzy Kandidát: Eliška Chvalkovská Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Radim Kučera, Ph.D. Konzultant diplomové práce: Mgr. Martin Novák Název diplomové práce: Vývoj LC-MS metody pro stanovení vybraných endokrinních disruptorů Diplomová práce je zaměřena na vývoj a optimalizaci LC−MS metody pro stanovení dvanácti endokrinních disruptorů v plodové vodě u těhotných žen ve třetím trimetru těhotenství. U těchto žen existuje podezření výskytu předčasných porodů v souvislosti se zvýšeným výskytem endokrinních disruptorů v plodové vodě. Jako extrakční metoda pro izolaci analytů z plodové vody byla vybrána extrakce z kapaliny do kapaliny pomocí 4-methylpentan-2-onu. Pro separaci byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie v systému reverzních fází s kolonou Hypersil C4 GOLD (2,1 × 100 mm, částice 1,9 µm). Pro analýzu byla využita gradientová eluce s mobilní fází A (0,5% (v/v) vodný roztok kyseliny mravenčí) a B (0,5% (v/v) roztok kyseliny mravenčí v acetonitrilu) při průtoku 0,5 ml/min, nástřiku 5 µl a 35 řC v kolonovém termostatu. K identifikaci stanovení odezvy jednotlivých analytů byl využit vysokorozlišovací hmotnostní spektrometr Orbitrap Q Exactive Plus s chemickou ionizací za...
|
|
|
PPCP ve vodě a jejich vliv na vodní ekosystémy
Bláhová, Marie ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Cílem bakalářské práce je identifikovat hlavní zástupce široké skupiny Pharmaceuticals and personal care products (zkráceně PPCP) a vysvětlit důvody, proč představují tyto látky pro vodní ekosystémy stále větší hrozbu. V teoretické části se práce věnuje definování pojmu PPCP a vysvětlení hlavních příčin, proč jejich koncentrace ve vodním prostředí v posledních desítkách let stále roste. Dále se zabývá dělením na hlavní skupiny preparátů nacházených ve vodním prostředí, jejich charakteristikami, doloženými dopady na vodní organismy a aktuálně detekovanými koncentracemi ve světových řekách. V následujících kapitolách práce řeší otázku účinnosti eliminace těchto látek a mechanismy, kterými se dá tato eliminace zlepšit. Práce stručně shrnuje vlivy na organismy způsobené jak bioakumulací, tak endokrinní disrupcí a v závěru teoretické části se věnuje vlastnostem deseti zvolených léků, které jsou pravidelně detekovány v českých řekách. V praktické části dochází k vyhodnocení množství prodeje deseti zvolených léků v České republice během roku 2019, jejich detekovaných koncentrací v řekách Vltava, Labe, popřípadě Morava a Dyje a zpracování těchto dat k posouzení rizika nalezených koncentrací pro vodní ekosystémy. Klíčová slova: PPCP, endokrinní disruptory, degradace, ČOV, jakost vod v ČR
|
|
|
Optimalizace stanovení endokrinních disruptorů v čistírenských kalech a aplikace metody v reálných vzorcích.
Medková, Jaroslava ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Tesařová, Eva (oponent)
Hormonálně aktivní látky v odpadních vodách jsou vážným problémem v posledních letech. Současný čistící proces v čistírnách odpadních vod není schopen účinně odstraňovat tyto látky. Předpokládá se, že tyto látky se ve velké míře sorbují na pevné částice kalu a sedimentu. Tato práce se zabývá stanovením 7 endokrinních disruptorů v kalech z čistíren odpadních vod. Byla vypracována vhodná metodika umožňující citlivou detekci 7 vybraných endokrinních disruptorů (4-nonylfenol, bisfenol A, estron, 17β-estradiol, estriol, 17α- ethynylestradiol, irgasan) v čistírenském kalu. Metodika využívá vysokotlakou extrakci rozpouštědlem (ASE), gelovou permeační chromatografii (GPC) a extrakci na pevnou fázi (SPE) k přečištění extraktu. Jakožto koncová analytická metoda byla použita plynová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí GC/MS. Účinnost této metody byla ověřena na uměle kontaminovaném kalu a následně použita na reálné vzorky z několika čistíren odpadních vod v rámci České republiky. Také byl prováděn pokus vlivu stáří kalu na stanovitelnost jednotlivých cílových analytů. Naměřené koncentrace endokrinních disruptorů dosahovaly až hodnot kolem 1 µg/g. Tyto hodnoty jsou srovnatelné nebo vyšší v porovnání se zahraniční literaturou. Tyto výsledky nabádají k dalším výzkumům v oblasti endokrinně aktivních...
|
host ::
RSS.